Investice do starých objektivů

Čas letí a téměř před dvěma lety jsem natočil na YouTube video s názvem Moderní vs staré objektivy.

V té době byla situace poměrně jednoduchá. Staré objektivy = nízká cena + zajímavý charakter. Výrobci nedokázali kvůli omezené technologii potlačit obrazové nedokonalosti a fotoaparáty zase neměly procesor, který by zvládal korekce. Výsledkem je, že každý objektiv v rámci stejné řady může mít trochu odlišné podání a nic z toho co se dnes potlačuje (pokles kontrastu při protisvětle, lens flare, aberace, nižší ostrost…) potlačeno není. Navíc mi přijde, že se výrobci moderních objektivů až moc spoléhají na korekce ve fotoaparátu a občas se děsím, když moderní objektiv nasadím přes adaptér na jiné tělo. Panasonic například u objektivu PRO 24-105 f4 za 38 tisíc odstraňuje velmi výraznou chromatickou aberaci a přeostřuje výstup, který je úplně bez charakteru. Naopak Canon 100mm f2.8 Macro L můžete nasadit na jakékoliv tělo a obraz bude vypadat vždy úžasně. Nejvíce si na něm cením krémového bokehu a o to smutnější je fakt, že tento objektiv byl zatím ve své kategorii nepřekonán a to už je na trhu přes deset let.

Ale zpět ke “starosklíčkům” tzn. plně manuálním objektivům pro fotoaparáty a kamery na film. Na fotce níže jsem vyfotil vlka na Panasonic GH2 spolu s objektivem Takumar 50mm f1.4.

V plném rozlišení je fotka krásně detailní a Takumar je tak i trochu právem přirovnáván k legendárním objektivům od Cooke Optics. Bohužel každé takové přirovnání vede k vzrůstu cen a to i více jak desetinásobně. Kamarád si například pořídil starší Zeiss Contax a za pár let si za něj koupil moderní sklo Sigma Art 28mm, které stojí přes třicet tisíc. Za současný stav mohou influenceři viz. videa níže. Doporučuji je zhlédnout už jen díky skvělému zpracování a kvalitním informacím.

Vyplatí se investice do starých objektivů? Ano i ne.

Nejprve si musíte ujasnit proč a co chcete natáčet. Do firemních produktových videí se aberace nehodí, ale u hrané příběhové reklamy ji divák třeba ocení. Objektivy s charakterem se obecně hodí pro narativní tvorbu. Filmoví tvůrci se dříve snažili potlačovat obrazové vady jako filmové zrno, ale teď se k němu “vrací”, protože bez všech těch věcí se z filmu stává obyčejný produkt ke konzumaci bez duše.

A když už se rozhodnete pro objektivy s “duší”, nedávejte za ty staré příliš peněz. Takumar 50mm f1.4 pro m42 bajonet mi za 4500Kč ještě smysl dává, Contax za deset tisíc korun už ne. Proč? Contax série patří k ostřejším sklům a pokud už bych vyhledával ostrost, vzal bych za podobnou cenu z druhé ruky Sigma Art, která mi nabídne krom skvělé kresby i automatické ostření. Helios 44-2 vzrostl cenově z několika stovek na skoro dva tisíce, ale je to unikátní objektiv řadící se do kategorie “lomography”. Když mu vyrobíte sluneční clonu, je krásně ostrý.

Na co si dát pozor

1. Některé objektivy jsou radioaktivní a poznáte to podle nažloutlého skla. Můžete se toho zbavit tím, že vystavíte objektiv UV záření. Spousta lidí vám doporučí dát objektiv na parapet, ale to je obrovská chyba, protože vám může vyschnout mazivo uvnitř objektivu!
2. Každý kus může jinak kreslit. Pokud vám jeden nesedne, zkuste jiný. Bazary doporučuji FotoŠkoda, Megapixel a Paladix.

A na závěr otázka, používáte stará skla? Napište mi vaše zkušenosti jako komentář pod příspěvek.