Filmařský Underground

Abyste napsali dobrý scénář nepotřebujete formální vzdělání. Nemusíte znát ani jeho standardní stavbu s třemi akty (30 – 60 – 30 pro dvouhodinový film). Fantazii se meze nekladou. Důležité je, abyste měli slušnou slovní zásobu a nebyli v něm žádné dějové a logické díry.

Vytváříte-li fiktivní svět, vytvořte mu i pravidla, která budete dodržovat. Jedině tak bude uvěřitelný. Pokud se je rozhodnete porušit, předložte divákovi logický důvod a nedělejte to často. Nikdy ale nepište o něčem, o čem nemáte ani páru. Když psal například Christopher Paolini knihu Eragon, na základě které vznikl i film, bylo mu patnáct let. Když chtěl do děje zasadit používání bylinek, čerpal informace od své sestry Angely, která se jimi zabývala.

Jako scénarista taky nikdy nerozepisujte záběry. Ty si určí sám režisér, až bude psát technický scénář.

Prodejní hodnota scénáře se v tuzemsku pohybovala okolo tří set padesáti tisíc (údaj z doby vydání knihy, dnes počítejte výš) a vzniká průměrně jeden rok. Při rozpočítání na jednotlivé měsíce nejde o moc velké peníze. Řešením je říct si o procentní provizi ze zisku, obzvlášť pokud věříte, že film vydělá.

Bojíte se, že někomu pošlete scénář na ukázku a on vám ho ukradne? Vytiskněte ho a pošlete si ho doporučeně. Dopis neotevírejte. Bude se hodit pro případný soud. To samé platí i pro námět.

Technický scénář Literární scénář píše scénarista. Technický scénář vzniká z literárního scénáře a slouží k lepší orientaci v natáčecím plánu. Podílí se na něm režisér a někdy i kameraman.

Existují dva typy technického scénáře.

První se označuje jako A/V (audio/visual) též známý jako evropský nebo dvousloupkový. Píše se totiž ve dvou sloupcích. Levý se týká vizuálu a pravý audiu.

Sám používám druhý typ – americký scénář. Všechny informace se u něj píší doprostřed. Jedna stránka scénáře odpovídá průměrně jedné minutě filmu. Vhodným programem pro psaní tohoto typu scénáře je CeltX. Podporuje českou diakritiku a je zdarma.

Obcházet festivaly jednotlivě, každému posílat DVD a vyplňovat jiný formulář — tak to fungovalo dřív. Dnes na to existuje jediné místo: FilmFreeway. Je to platforma, přes kterou přihlásíte film na tisíce festivalů po celém světě, aniž byste opustili jeden účet.

FilmFreeway – nejrozšířenější způsob přihlašování na festivalyfilmfreeway.com/festivals ↗

Princip je jednoduchý. Zdarma si založíte účet a vytvoříte projekt filmu: nahrajete film jako online screener, doplníte synopsi, plakát, fotky, trailer, stopáž, dialogovou listinu nebo titulky a informace o štábu. Tenhle profil pak funguje jako elektronický press kit — vyplňujete ho jednou a festivaly si z něj berou, co potřebují.

Potom už jen procházíte katalog festivalů. Filtrovat můžete podle země, žánru, délky filmu, výše přihlašovacího poplatku i uzávěrky. U každého festivalu vidíte hodnocení od jiných tvůrců, termíny a kategorie. Samotná přihláška je pak otázka dvou kliknutí.

Platí se pouze přihlašovací poplatek konkrétního festivalu (submission fee), pokud ho festival vybírá — spousta jich je zdarma. Poplatky se běžně pohybují od pár dolarů po desítky dolarů a festivaly často nabízejí slevu za včasné přihlášení (early bird). Počítejte s tím v rozpočtu distribuce: deset festivalů s poplatkem 15 dolarů je 150 dolarů.